Po úžasném týdnu plném cestování, dobrého jídla a hlavně francouzštiny jsem se v neděli vrátila zpátky do svého brlohu. Kromě spousty fotografií, které vám snad ukážu v dalších článcích, a krásných vzpomínek, jsem si z Francie přinesla i několik zajímavých poznatků, o které se s vámi ráda podělím.

Většina mého týdenního pobytu se odehrávala v provensálském městě Marseille. I když mě spíš přišlo, že jsme většinu času strávili v TGV, protože cesta Paříž - Marseille trvá kolem 4 hodin, když vlak nemá zpoždění, což obvykle má; k překvapení spousty asijských turistů, kteří z nějakého mě neznámého důvodu ve velkém navštěvují region Provence. Ale to bych odbíhala od tématu, tedy od Marseille a od toho, co jsem se v jednom z nejvlídnějších a zároveň nejšpinavějších měst na světě naučila.

1. Není meloun jako meloun

Pokud si ve Francii chcete koupit vodní meloun (ten s červenou dužinou), hledejte pod názvem pastèque. Za melon totiž Francouzi považují pouze takovou menší zvenčí šedivou a uvnitř oranžovou věc, která může mít tvar vrásčitého pomeranče nebo třeba hrušky. Jak říkají žlutým melounům se pokusím zjistit zase příště.

2. Angličtina jako nepřítel

Jen velmi málo Francouzů je ochotno učit se anglicky a správně angličtinu používat. Asi zato může jejich odpor k Anglii nebo tak něco. Díky tomu se turisté mohou občas cítit trochu ztraceně. Třeba když se hlášení v TGV skládá ze slov jako "ding-dong" a na konci vám připadá, že místo šťastné cesty vám přejí veselé Vánoce. Nebo když malý ostrovní vláček dorazí k pláži a z reproduktoru se dozvíte, že jste dorazili na děvku. (Jednoduchá záměna slova beach a bitch, sběhlí v angličtině jistě pochopí.)

Pokud už se nějaký Francouz rozhodne dobrovolně angličtinu použít, vzejdou z toho zábavné zkomoleniny. Nebojí se ani kombinovat dva jazyky zaráz. Asi do konce života si budu pamatovat jeden výraz, který jsem zaslechla na městské pláži. V klidu jsem ležela na ručníku, když tu náhle nějaký malý kluk proběhl kolem mě a kopnul mi písek do obličeje. Tatínek na něj volal, ale marně, tak se omluvil aspoň on. Potom si lehl zpátky na osušku vedle kamaráda a svého syna označil za "petit shito". Jde o jakési spojení francouzského slova petit /malý/ a anglického shit /hovno, s*át, s*áč.../. Překlad do češtiny - pokud je vůbec možné toto osobité vyjádření překládat - by zněl buď jako "malej s*áč" nebo jemněji jako "hovňousek".

3. Pokud se jedete učit francouzsky, zaručeně se naučíte i jiný jazyk

Během setkání s bývalými spolužáky mého přítele se nás jeden z nich (asi to byl jeden z nich a nebo se k nám přidal jen náhodou, kdo ví?), snažil naučit pár slov vietnamsky. Bohužel to bylo kolem jedenácté večer a nad skleničkami piva a vína, takže si nic nepamatuji, příště si to zkusím zapsat. 

4. Když se Asiati snaží objednat španělsky

Představte si modelovou situaci: Jste servírka v italské restauraci ve městě Marseille na jihu Francie. Očekáváte, že většina hostů umí francouzsky. Protože je to italská restaurace, určitě zvládnete i pár slov italsky. Vaše restaurace je přímo u přístavu, v turistickém centru, proto musíte dobře ovládat i angličtinu. Jenže jednoho dne k vám do ITALSKÉ restaurace v Marseille ve FRANCII přijdou ASIJSKÉ turistky a chtějí si objednat ŠPANĚLSKY. Nepřekvapilo by vás to malinko? 

Vzhledem k tomu, že se to zkutečně stalo a že je mi té servírky opravdu líto, ráda bych požádal všechny, co pojednou do Marseille, aby se naučili alespoň anglicky, když už si chtějí objednat jídlo ve Francii. 

5. Co se naučili ostatní od nás?

Až někdy narazíte na Francouze, co bude česky umět akorát objednat pivo a bude na všechny strany vyřvávat "ku*va", můžete si být na 90% jisti, že je z Marseille. Sprostá slova jsou totiž překvapivě snadno zapamatovatelná ...